Recenze: Kniha divů, J. S. VanderMeer

Po Knize divů amerického autora fantastiky J. S. VanderMeera jsem zatoužil, jakmile jsem ji poprvé spatřil. A dostal jsem ji pod stromeček. Záležitost je to vpravdě unikátní a v mnoha ohledech úchvatná. Ale má i své mouchy…

Jsou spisovatelské příručky nedostatkové zboží?

Ale kdeže! Existuje jich nepočítaně – a to ani nemluvím o nekonečných záplavách blogů, webů a kurzů. To platí zejména, pokud jste zdatní v angličtině. Ale i české online prostředí se v tomto ohledu zahušťuje. Pokud však jde o ucelené knižní publikace o psaní, zaostáváme za anglosaským světem.

Vzniklo pár překladů zajímavých zahraničních titulů, dokonce i několik „původních“ (proč je to v závorce raději nebudu rozebírat) příruček. Ale komplexní ilustrovaná bichle o psaní zaměřená na autory fantastiky? O tom jsme si mohli donedávna nechat zdát. Ale teď je zde a sluje – Kniha divů.

Dokonalé vizuální zpracování

Kniha divů je doslova ohňostrojem smyslových vjemů, především vizuálních, ale i čichových, protože na tiskařské barvě se vážně nešetřilo. Je nádherná a člověk ji chce mít a listovat v ní. Ale má to jeden háček…

Pragmatická příručka? To ani ne.

Kniha divů je nadupaná zajímavými informacemi, tipy a triky. Ale musíte si je najít. Rozhodně nepočítejte s tím, že na vás VanderMeer půjde systematicky. Přestože se to tak podle obsahu může jevit.

VanderMeer se urputně snaží obestřít spisovatelské řemeslo mlhou tajemna a přesvědčit čtenáře o jeho hluboké metafyzické podstatě. V úvodu a první kapitole vám vybombarduje hlavu tunou kýčovitých klišé. Někde na straně 60 zjistíte, že jste se zatím vlastně nic pořádného nedozvěděli. Ale dál už je to lepší. Přesto si autor uchovává svůj tón.

Každá praktická informace musí být patřičně obalena do jakési těžko uchopitelné „umělecké“ a „imaginativní“ omáčky. Ačkoli publikace na první pohled působí jako učebnice, rozhodně jí není. Spíše jde o soubor úvah a esejí, v nichž je poměrně obtížné se zorientovat.

Nejen VanderMeer

VanderMeer není jediným kačírkem na rybníčku Knihy divů. Zaplavalo si v něm obrovské množství dalších, leckdy velmi známých, autorů. Jejich statě a příspěvky jsou někdy skvělé, jindy méně (zkrátka podle autora i vkusu čtenáře). Knihu to však činí rozmanitou.

Shrnuto a podtrženo

Kniha divů dostává svému názvu. Je nadupaná. Opulentní po grafické i obsahové stránce. V mnoha směrech nádherná. To jí nelze upřít. Co jí naopak nelze přičíst, je systematičnost či pragmatický přístup.

Knihu zřejmě nepřečtete na jeden zátah – stejně jako naráz nevysosáte její nektar. Budete se k ní chtít vracet a sosat tu a tam něco. Proto je to kniha, kterou asi nemá smysl půjčovat si v knihovně, abyste ji zhltli a vrátili. Dle mého soudu má kniha co nabídnout začínajícím, ale především už mírně pokročilejším autorům, kteří mají větší šanci se v ní neztratit.

Hodnocení: 90 %  

A zde se můžete podívat na mé vlastní knihy, které vydalo nakladatelství Argo: